Zřícenina hradu Cornštejn

Otevírací doba

Květen - Září
1.5. - 30.9.

pondělí - neděle 09:00 - 17:00 

Bítov
Mimo dosah historické paměti, v době nikoho a zároveň v době nás všech, nebyla ještě pod hradem vesnice, ale jen zelené jezero a prostá chatrč. V ní žila rybářka se svou dcerou. Láska rybářky patřila jen tomuto děvčátku. Nebylo nic na světě, co by jí jinak přinášelo radost. Až náhle přerušila rybářčino štěstí smutná náhoda. Dítě vyběhlo radostně na skalnatý sráz nad jezerem, ale uklouzlo a zřítilo se po skále dolů. Voda ho vyplavila na břeh mrtvé. To starou rybářku nesmírně zarmoutilo. Jsou bolesti, které se dají snést, ale tato rána rybářku zničila. Na starou ženu usedlo šílenství a skalami se začal rozléhat její zoufalý křik a smích.
Zamilovala si nyní kočky. Krmila je, chránila před vlky i zimou. V noci se ale ozýval údolím strašlivý vřískot. To kočky dováděly v hustém klubku na břehu jezera. Jednou večer plul po vodě člun hradního pána, který si vyjel na projížďku. Jeho dceru zvuky kočičích hádek hrozně vyděsily. Rytíř se nemohl dívat na její pláč a začal kočky zabíjet lukem.
Před chatrč ale vyšla šílená rybářka. Skočila ke svým mrtvým miláčkům a pohrozila pánovi nenávistným řevem.
Přišel čas, v němž malá dcerka hradního pána osaměla. Její otec se vydal do boje. Důrazně napomínal svou dcerku, aby nechodila k jezeru. Ta ale neposlechla. Rybářka si na ni počkala a shodila ji ze srázu do hlubin. Tak zahynulo nevinné děvče kvůli pomstě.
Rytíř se vrátil a začal tušit, co se stalo. Uprostřed bouře nalezl svou dcerku mrtvou. Zpěněné vlny omývaly její tělo. A do blesků a burácení hromu se ozval šílený chechtot rybářky: "Za kočky jsem si vzala dceru!" Bítovský pán se napřímil a proklel nebohou ženu hroznými slovy. V té chvíli zmizelo jezero i s rybářkou.
Láska, která vede k šílenství a nenávisti, není pravou láskou, říká ta pověst.

Kamenný hrad Cornštejn pochází ze 14. století a byl postaven nedaleko místa původního hradiště. S Cornštejnem se pojí skutečně bohatá historie, protože patřil až do dobytí husity českým králům. Později se stal majitelem Hynek z Lichtenburka a ten se postaral o přestavbu Cornštejna. K dalšímu dobytí došlo roku 1465, dobyvatelem se stalo královské vojsko, protože majitel hradu odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a zúčastnil se vzpoury proti králi. O sto let později se válčilo s tureckými nájezdníky a stále patřil k významným sídlům. Potom ho však majitelé opustili a hrad postupně zpustl. Cornštejnu nechybí pěkná pověst o přízraku Bílé paní (manželka Hynka z Lichtenburka). Skočila z okna poté, co padl její muž během boje s královským vojskem a zabila se. Přízrak byste určitě rádi přežili o Květné neděli, kdy se vynořuje ze studny na hradě sud naplněný pokladem. Prý ho zde ukryl zmíněný Hynek z Lichtenburka před tím, než zemřel. Dnešní zříceninu hradu Cornštejn najdete nad hladinou Vranovské přehrady.

Co stojí za to navštívít dál..

Vranovská přehrada

Zámek Vranov nad Dyjí

Pevnostní muzeum Vranov nad Dyjí
Expozice o přírodě parku Podyjí Čížov
Muzeum motocyklů Lesná
Zřícenina hradu Nový hrádek u Lukova
Zámek Uherčice
Zřícenina hradu Kaja

Zřícenina hradu Frejštejn

Konopná farma

Rozhledna Rumburak

Rozhlednu Rumburak najdete na úpatí Velkého kopce, u silnice k hradu Bítov. Pokochat se můžete výhledem na hrad Cornštejn, vesnici Bítov a do údolí Vranovské přehrady. Rozhledna stojí díky manželům Pyskovým, kteří ji nechali postavit v letech 2008 - 2009.

Nedaleký vodní park (4km od nás)

Konopná farma Vranč

Konopná farma nabízí zábavu i poučení pro dospělé i děti. Ty nejmenší zaujme dětské hřiště s pískovištěm, a také malý zoo koutek, kde najdou třeba kozy či ovečky.

Populární rostlina má rozličné využití, avšak vršek (herba) zde pěstovaného konopí setého neobsahuje složku THC. Z herby se dělají především léky, potraviny a další výrobky, stonek se po úpravě dá použít ve stavebnictví nebo na výrobu lan či látek.

Každým rokem zde v hlavní sezóně vyrůstá konopný labyrint, ve kterém bývá obtížné nalézt cestu ven. Netradičním nápadem chtějí provozovatelé veřejnosti zpřístupnit prospěšnost konopí, které je z historického hlediska chápáno jako hospodářská plodina, jež nabízí širokou paletu uplatnění. Labyrint má být jakýmsi nárazníkovým pásmem mezi veřejností a polosvětem, ve kterém se konopí stále nachází.